Popis
Kostel Santa Maria della Vittoria je malý pozdně gotický kostel na náměstíčku San Simone v centru Mantovy: František II. Gonzaga ho dal postavit na oslavu vítězství u Fornova a Andrea Mantegna pro něj namaloval jedno ze svých mistrovských děl.
Zvenku je průčelí prosté, s terakotovým vlysem pod římsou. Uvnitř je loď celá pomalovaná iluzivními efekty, v Mantegnově zálibě v antice a římských mramorech: tři arkády orámované pilastry zdobenými kandelábrovým ornamentem.
Na stěně naproti vchodu se zachovaly části vytříbeného čalounění z imitace kordovské kůže. U této stěny stála Mantegnova Madonna della Vittoria, tempera na plátně o rozměrech 280 na 160 centimetrů; na jejím místě je dnes fotografická kopie ve skutečné velikosti.
Na obraze Madona na trůnu žehná klečícímu Františkovi II., mezi svatými Michaelem, Jiřím, Ondřejem a Longinem, s Alžbětou a malým Janem u nohou. Všude kolem hustá pergola plná květin, ovoce, ptáků a drahokamů; na podstavci trůnu příběh Adama a Evy.
Dějiny kostela začínají skandálem. Zatímco byl markýz ve válce, v roce 1495 koupil židovský bankéř Daniele da Norsa dům ve čtvrti San Simone a obraz Panny Marie namalovaný na průčelí nahradil svým erbem.
Čin byl považován za svatokrádež. Sigismondo Gonzaga nařídil obraz vrátit pod trestem oběšení; dům srovnal se zemí hněv lidu. Po návratu Františka II. se trest změnil v povinnost zaplatit kapli a obraz pro Pannu Marii, které markýz připisoval vítězství.
A tak na místě domu postavil Bernardino Ghisolfo v letech 1495–1496 kostel a oltářní obraz byl slavnostně odhalen v první výroční den bitvy. V roce 1797 ho Francouzi odvezli do Paříže: od té doby je v Louvru.
Na konci 18. století byl kostel odsvěcen a stal se vojenským skladem, potom školkou a lakovnou. Připomíná to dřevěný strop, který ho dodnes dělí na dvě podlaží. Od roku 2001 se o něj starají Amici di Palazzo Te e dei Musei Mantovani.
Zvenku je průčelí prosté, s terakotovým vlysem pod římsou. Uvnitř je loď celá pomalovaná iluzivními efekty, v Mantegnově zálibě v antice a římských mramorech: tři arkády orámované pilastry zdobenými kandelábrovým ornamentem.
Na stěně naproti vchodu se zachovaly části vytříbeného čalounění z imitace kordovské kůže. U této stěny stála Mantegnova Madonna della Vittoria, tempera na plátně o rozměrech 280 na 160 centimetrů; na jejím místě je dnes fotografická kopie ve skutečné velikosti.
Na obraze Madona na trůnu žehná klečícímu Františkovi II., mezi svatými Michaelem, Jiřím, Ondřejem a Longinem, s Alžbětou a malým Janem u nohou. Všude kolem hustá pergola plná květin, ovoce, ptáků a drahokamů; na podstavci trůnu příběh Adama a Evy.
Dějiny kostela začínají skandálem. Zatímco byl markýz ve válce, v roce 1495 koupil židovský bankéř Daniele da Norsa dům ve čtvrti San Simone a obraz Panny Marie namalovaný na průčelí nahradil svým erbem.
Čin byl považován za svatokrádež. Sigismondo Gonzaga nařídil obraz vrátit pod trestem oběšení; dům srovnal se zemí hněv lidu. Po návratu Františka II. se trest změnil v povinnost zaplatit kapli a obraz pro Pannu Marii, které markýz připisoval vítězství.
A tak na místě domu postavil Bernardino Ghisolfo v letech 1495–1496 kostel a oltářní obraz byl slavnostně odhalen v první výroční den bitvy. V roce 1797 ho Francouzi odvezli do Paříže: od té doby je v Louvru.
Na konci 18. století byl kostel odsvěcen a stal se vojenským skladem, potom školkou a lakovnou. Připomíná to dřevěný strop, který ho dodnes dělí na dvě podlaží. Od roku 2001 se o něj starají Amici di Palazzo Te e dei Musei Mantovani.